Hlasování

Po odeslání vám na zadaný e-mail přijde zpráva, kterou je pro započítání hlasu nutné potvrdit.

Zavřít hlasování
 
Stážujeme.cz - zpět na hlavní stranu Evropská komise
Jaké zkušenosti s pracovní stáží mají ostatní? Jak můžu získat praktickou stáž Erasmus+? Chci se zapojit do soutěže o eurovíkend!
 

Rozhovor s Irenou Pavlíčkovou, vítězkou druhého kola třetího ročníku

Vítězkou druhého kola třetího ročníku naší soutěže #VyhrajEurovíkend se stala Irena Pavlíčková. Ve svém příspěvku Prolévejte inkoust (či pivo chřtánem), ale ne krev přiblížila své zkušenost ze bruselské pracovní stáže v oblasti financí. Irena se dostala mezi 10 nejoblíbenějších příspěvků, z nichž ji odborná porota zvolila za vítězku kola. Abychom se dozvěděli další zajímavé informace, položili jsme Ireně pár otázek o stáži i jejích okolnostech.

 

Jak jste se o možnosti vyrazit na pracovní stáž do zahraničí dozvěděla?

Od té doby, co jsem vyrazila na studijní výměnu Erasmus do Rakouska v roce 2011, jsem věděla, jak obohacující pobyt v zahraničí může být - zvláště pokud se člověk chce zdokonalit v jazyce dané země. Od roku 2011 jsem tedy průběžně sbírala informace - ať už online, z letáčků či od spolužáků a známých o možnostech financování  studia/stáží v zahraničí. O Erasmu+ jsem tedy věděla dříve, než byl spuštěn.

Když jsem v roce 2014 v nabídkách stáží na portálech EurActiv apod. četla, že si člověk musí zařídit podporu třetí strany, např. Erasmus+, věděla jsem, o co se zhruba jedná a jak na to.

 

Co bylo vaším hlavním důvodem, proč jste se rozhodla na stáž vyrazit?

Nebyla jsem si jistá, co vlastně v budoucnu chci dělat. Taky jsem si chtěla utřídit priority. Během studia člověk nemá čas vjemy dostatečně vstřebávat, neboť se na něj stále valí nové informace. Není kdy oddechnout a ačkoli v určitých oblastech znalosti exponenciálně expandují, já jsem měla pocit, že s globálním nadhledem na život zaostávám. Během stáže v organizaci BETTER FINANCE - European Federation of Financial Services Users jsem přišla do kontaktu s „neakademiky“, kteří některé věci vidí a prožívají jinak, a ta změna pohledu na obor, který třeba zrovna studujete, je osvěžující. Vyhledávala jsem tedy lepší profesní orientaci, a tu mi stáž dala.

 

Nabízela Vaše škola více možností, kam na stáž vyjet? Pokud ano, proč jste si vybrala zrovna Brusel?

Ano, člověk si jednoduše musí najít stáž, která splňuje kritéria a může vyjet kamkoli, pokud si to dobře pamatuju. Já jsem se zaměřila na Brusel, protože jsem tam dříve byla na pár dní a měla jsem z toho města dobrý pocit. Líbilo se mi, že se tam „dějí věci“ - tj. o Bruselu se mluví, píše a čte každý den.  Taky neskrývám, že jsem velký fanoušek EU, takže mě to tam prostě táhlo.

 

Jak složité bylo na stáž vyrazit? Jak náročné „papírování“ na vás čekalo?

Všechno jsem řešila online, osobně jsem se do kanceláře na univerzitě Johannes Gutenberg-Universität Mainz musela dostavit snad jen jednou. Papírování samo o sobě bylo v pořádku, ale protože jsem většinu dokumentů posílala přes e-mail v létě, když se jezdí na dovolenou, někdy trvalo, než se mi dostalo odpovědi. Je důležité, vše si předem pročíst, jinak to není žádná věda.

 

Bylo něco, co vás zaskočilo nebo čeho jste se obávala?

Budu upřímná: dokud člověk na kontě nemá převedené peníze, má prostě strach, jestli se někde něco nepokazilo, jestli byly všechny dokumenty v pořádku atd. Takže první týdny jsem byla dost šetrná s výdaji, protože jsem se bála, co kdyby ten grant nějakou náhodou  nedošel.

Zaskočil mě počet bezdomovců v Bruselu a také to, jak rychle si na to člověk zvykne. Z úplně jiného soudku: zaskočilo mě také, když jsem se potkala s Čechy žijícími v Bruselu již delší dobu - díky evropským institucím jich tam není málo. Nevím přesně, jak bych je souhrnně popsala, přeci jen je každý člověk jiný, ale přijde mi, že něco měli společného, snad hořkosladkou nostalgii při rozhovorech o České republice, snad jakousi odtažitou sounáležitost.

 

Co vás na Bruselu nejvíce překvapilo?

Jak malinký je ve skutečnosti Manneken-Pis a fakt, že hranolky tam tradičně smaží v hovězím tuku. Poprvé to v žaludku dost leží, ale dá se na to zvyknout a pak už jiné nechcete.

 

IP 

 

V čem jsou podle Vás největší rozdíly mezi Čechy a Belgičany, případně obyvateli Bruselu vzhledem k jeho internacionalitě?

Pravých Belgičanů jsem v Bruselu moc nepotkala - jen kolegu v práci a pár dalších, ale spočítala bych je na prstech jedné ruky, takže moc nemůžu soudit. Obyvatelé Bruselu jsou dost „otrkaní“, někdy to působí až nezdvořile a člověk se sám sebe ptá, co jsem tomu či onomu udělal, že se tak chová - zvláště pokud jde o interakce v supermarketech, na chodnících a v davech. Jde ale asi spíše o obranný mechanismus lidí žijících ve větších městech.

Subjektivnější dojem pak byl, že mnoho lidí v Bruselu si přeje znát každého, ale nejlépe jen tak povrchně - nechat se vidět v tom baru či té hospůdce, ale nikde nebýt štamgastem. Hodně lidí je přespříliš nervózní z toho, s kým a kde se stýká.

 

Ovlivnil například útok na redakci Charlie Hebdo Váš pohled na cestování a hlavně možnost pracovat v zahraničí?

Ne. Útok na redakci Charlie Hebdo byla izolovaná akce pár zbabělců. Pozdější útoky v Paříži a Bruselu se mě samotné také moc nedotkly, ale v rodině se o tom dost mluvilo a byla jsem lehce nabádána, abych v budoucnu radši zůstala v Česku.

V současné době jsem na stáži ve Frankfurtu nad Mohanem, takže od cestování a práce v zahraničí jsem odrazena určitě nebyla. Od ledna 2017 mě čeká hledání dlouhodobějšího zaměstnání, a počítám, že se budu zaměřovat spíše na zahraničí.

 

Jak probíhala vaše stáž a jak byla náročná?

Protože se jednalo o malý tým, rychle se mi podařilo se zorientovat. Úkoly byly pestré a mohla jsem si i vybírat, čemu bych se zrovna chtěla věnovat, takže jsem se nikdy nenudila. Zhruba v půlce stáže jsem však musela dát najevo, že překlad textů mi až tak moc nepřináší - bylo totiž potřeba přeložit docela velké množství dokumentů, čímž bych pokryla zbytek stáže. Promluvila jsem si o tom se zbytkem týmu a rozhodli jsme, že překlady zadáme externímu dodavateli a já pak převezmu pouze redakci. Tím to bylo vyřešeno.

Náročné pro mě bylo hlavně komunikovat po telefonu, protože se stávalo, že se na druhém konci ozvala angličtina, němčina, ale také francouzština či italština. Rukama a nohama to ale po telefonu nejde, takže jsem se musela velmi soustředit, abych porozuměla a volajícímu pomohla nebo alespoň předala správné kolegyni.

  

Co zpětně považujete za největší přínos pracovní stáže?

Určitě pracovní zkušenosti z oblasti finančních služeb v mezinárodním týmu v Bruselu. Nebýt té stáže, neodpovídala bych dneska na tyto otázky z Frankfurtu.

 

Co byste vzkázala těm, kteří ještě váhají, zda na zahraniční stáž vyjet?

Neznám nikoho, kdo by litoval, že vyjel na stáž do zahraničí přes Erasmus.

Když jsem ještě na gymnáziu zvažovala Work&Travel někde mimo Česko, jednalo se o mnohem složitější proces a na internetu se daly najít hororové popisky průběhu takovýchto programů. S Erasmem je všechno jednodušší a člověk se vždy může obrátit  na univerzitu, pokud něco není v pořádku.

Jde však koneckonců o velmi osobní rozhodnutí - jste připraveni odloučit se od rodiny, přátel, domácích zvířat a známého prostředí a žít pár měsíců „z kufru“?  Na druhé straně stojí svoboda, přetržení rutiny a přičichnutí k pracovnímu životu v jiné zemi, a to podle mého názoru mladým lidem může jen prospět, i kdyby konečným zjištěním bylo, že všude dobře, doma nejlépe.

Kontakt

V případě jakéhokoli dotazu k soutěži nebo pracovním stážím nás můžete kontaktovat na e-mailové adrese info@stazujeme.cz.

Stážujeme.cz na Facebooku

Sledujte nás na našem facebookovém profilu a nenechte si ujít nové soutěžní příspěvky a také rady a zkušenosti současných i bývalých stážistů.


30 let programu Erasmus
Sledujte nás na našem facebookovém profilu a nenechte si ujít nové soutěžní příspěvky a také rady a zkušenosti současných i bývalých stážistů.

(C) Zastoupení Evropské komise v České republice 2017.
Všechna práva vyhrazena